Cvičení a jeho vliv na duševní zdraví

Autor: Len Kravitz, Ph.D.
Překlad a korekce: SDBD minds
Kategorie: Lidské tělo
Datum zveřejnění: 20. Březen 2019

Úvod:

V současné době víme, že cvičení může snížit riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice, rakoviny aj. Tento fakt byl zdokumentován a v roce 2012 publikován (Booth a spol.).
Ve stejné studii Booth a spol. zjistili, že aktivně cvičící lidé vykazují až o 45 % nižší přítomnost symptomů deprese, než lidé kteří necvičí. Zůstaly ovšem dva zásadní otazníky:
1) Hrají pravidelnost, trvání a intenzita cvičení roli?
2) Jsou všechny typy cvičení stejně prospěšné?
Tento článek pojednává o studii S.R. Chekrouda, R. Gueorguievové, M. Pauluse, a spol. (2018), která si dala za úkol na tyto otázky odpovědět.

Obsah studie:

Chekroud a jeho kolegové v roce 2018 zkoumali informace, které o sobě v dotazníku pro Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí v letech 2011, 2013 a 2015 uvedlo 1 239 194 lidí.

Jednou z otázek, která měla identifikovat lidi s depresí nebo depresivními epizodami byla:
"Sdělil Vám někdy doktor, zdravotní sestra nebo jiný způsobilý zdravotník, že trpíte jakoukoliv depresivní poruchou?"

Vliv duševního onemocnění na zdraví jednotlivce měla v dotazníku za úkol odhalit následující otázka:
"Když se zamyslíte nad svými psychickými problémy (vč. stresu, deprese a emočních problémů), v kolika z posledních třiceti dnů byste označili své duševní zdraví za špatné?"

Ke zjištění úrovně a typu fyzické aktivity sloužily v dotazníku tyto otázky:
"Zúčastnili jste se v posledním měsíci jakéhokoliv cvičení nebo fyzické aktivity, která nebyla součástí Vašeho zaměstnání (např. běhu, cvičení s vlastní vahou, golfu, zahradničení nebo chůze)?"

Když dotazovaní odpověděli ano:
"Jakému typu fyzické aktivity nebo cvičení jste se věnovali v posledním měsíci nejvíce?" Dotazovaní měli na výběr ze 75 typů různých cvičení.

Následně dotazovaní uvedli kolikrát měsíčně se zmíněné fyzické aktivitě nebo cvičení věnovali a kolik času (s přesností na minuty) jejich aktivita běžně trvá.

Výsledky studie:

Autoři studie byli z dotazníků schopni získat potřebná data pro zodpovězení obou dosud nejasných otázek. Dovolte mi tato data prezentovat formou otázek a odpovědí.

1) Je u cvičících lidí menší výskyt duševních problémů?
Studie: Analýzou 852 068 z 1 239 194 lidí, kteří se dotazníku zúčastnili jich 43,2 % vykazovalo menší množství psychických problémů, pokud v posledním měsíci vykonávali fyzickou aktivitu nebo cvičení (ve srovnání s lidmi, kteří necvičili vůbec). Tento výsledek byl stejný pro muže i ženy ve všech věkových kategoriích a v různých příjmových skupinách.

2) Mají všechny typy cvičení pozitivní efekt na duševní zdraví?
Studie: Ano, všechny typy cvičení byly spojeny se sníženým výskytem psychickým problémů. Nejsilnější spojení bylo zaznamenáno u jógy (22,9 %), tai chi (22,9 %), populárních sportů (22,3 %), jízdy na kole (21,6 %) a aerobního i anaerobního cvičení v posilovně (20,1 %). Procenta v závorce uvádějí o kolik byl výskyt psychických problémů nižší, než u lidí nevykonávajících žádnou fyzickou aktivitu.

3) Existuje optimální doba cvičení, která má prokazatelně nejlepší vliv na duševní zdraví?
Studie: Ano, nejnižší výskyt psychických problémů byl u lidí vykonávajících cvičení mezi 30 až 60 minutami. Úplně nejlépe ze studie vychází cvičení trvající 45 minut, a to napříč všemi typy fyzických aktivit.
Lidé, kteří cvičili 90 a více minut zaznamenali nepatrně horší výsledky, než lidé cvičící 30 až 60 minut.
Lidé, kteří cvičili 3 a více hodin dokonce zaznamenali horší výsledky, než lidé, kteří necvičili vůbec.

4) Existuje optimální počet dnů v týdnu, který má prokazatelně nejlepší vliv na duševní zdraví?
Studie: Ano, lidé kteří cvičili 3 až 5 dnů týdně měli nižší výskyt psychických problémů, než lidé kteří cvičili méně než třikrát nebo více než pětkrát. Tento vzorec byl patrný u všech typů cvičení a intenzit.

5) Existuje optimální intenzita cvičení, která má prokazatelně nejlepší vliv na duševní zdraví?
Studie: Ano, cvičení s vysokou intenzitou bylo spojeno s nižším výskytem psychických problémů, než cvičení s nízkou a střední intenzitou.

Shrnutí:

K dnešnímu dni se jedná o největší studii zabývající se vlivem cvičení na duševní zdraví. Na základě jejích výsledků nyní dokážeme s jistotou říci, že lidé všech věkových kategorií a socioekonomických postavení, kteří vykonávají fyzickou aktivitu, mají ve srovnání s lidmi, kteří nevykonávají žádnou fyzickou aktivitu menší výskyt psychických problémů.
Nejlépe ze studie vychází libovolné cvičení třikrát až pětkrát týdně, po dobu 30 až 60 minut (ideálně 45). Studie také naznačuje, že více není vždy lépe. K horším výsledkům došlo u lidí cvičících více než 23x za měsíc a u lidí cvičících déle než 90 minut.

Zajímavostí je, že mezi nejlépe hodnocené fyzické aktivity se řadí populární týmové sporty. Takové zjištění odpovídá výsledkům předchozích studií, které naznačují, že společenské aktivity působí proti depresím a budují odolnost proti stresu. Zároveň by takové zjištění mohlo podpořit volbu skupinového cvičení před individuálním. Ohledně této myšlenky je zapotřebí dalšího výzkumu.

Tato rozsáhlá studie Chekrouda a jeho kolegů (2018) nabízí také zajímavý náhled na děti do 18 let. Stejně jako dospělí, i děti do 18 let jsou cvičením pozitivně ovlivněni, a to bez ohledu na jejich kulturu nebo socioekonomické postavení.
Psychická onemocnění jsou (nejen) v USA běžný problémem a tato studie může profesionálním trenérům pomoci při volbě vhodného programu pro osoby s psychickými problémy.

Reference:

Originální článek v angličtině: ZDE
Studie, o které článek pojednává: ZDE