Bolest svalů: Pomůže chlad nebo teplo?
Autor: Len Kravitz, Ph.D.
Překlad a korekce: SDBD minds
Kategorie: Lidské tělo
Datum zveřejnění: 1. Prosinec 2018
Úvod:
Více než tisíc let je na zmírnění bolesti svalstva používán buďto chlad nebo teplo, ale až do dnešního dne nebylo zcela jasné, která varianta je tou lepší (Petrofsky a spol.). Petrofsky a jeho kolegové se pokusili záhadu rozlousknout, a proto provedli experimentální studii, kterou pro Vás v následujícím článku shrneme.
Charakteristické prvky DOMS:
- Snížená síla svalů.
- Fyzická bolest a celkové nepohodlí.
- Zánět svalových buněk.
- Snížený rozsah pohybu.
(Petrofsky a spol., 2015)
Krátký přehled léčebných metod chladem a teplem:
Léčba teplem je většinou aplikována formou teplých obkladů, diatermií (vysokofrekvenční elektrický proud generující teplo) nebo hydroterapií. Petrofsky a jeho kolegové uvádí, že léčba teplem je všeobecně uznávána vzhledem ke své schopnosti zlepšit tkáňový metabolismus svalu, což vede k rychlejší obnově. Léčba teplem dokáže také utlumit svalovou bolest.
Metodika studie:
Pytlíky s ledem byly na 20 minut přiloženy na obě nohy. Střed pytlíku se nacházel zhruba uprostřed stehenního čtyřhlavého svalu.
Teplé obklady byly přiloženy na obě nohy, tak aby pokrývaly celou plochu stehenního svalu, a to po dobu 8 hodin. Autoři studie uvádějí, že se v obou případech jedná o standartní postup, který je běžný při léčebných procedurách. Účastníci studie nebyli sportovci a neměli žádné předchozí zkušenosti s dřepy. Žádný z účastníků nebyl uživatelem protizánětlivých a proti bolesti působících přípravků, které by mohly studii ovlivnit.
Jak byla DOMS u účastníků vyvolána a měřena:
Vědci během studie taktéž měřili hladinu myoglobinu v krvi, který je běžně považován za objektivního bioukazatele svalové bolesti.
Společně s hodnocením bolestivosti byl testován i vliv DOMS na schopnost maximální extenze a flexe v koleni (měřeno v sedě, v úhlech přesahujících 90, respektive 125 stupňů).
Výsledky studie:
Nejlépe dopadly skupiny aplikující léčbu bezprostředně po cvičení (2 a 4). Vykázaly 4,5% úbytek svalové síly.
Výsledky tudíž naznačují, že oba způsoby bezprostřední léčby dokáží významně minimalizovat ztrátu svalové síly způsobenou DOMS. Skupina aplikující teplo měla nepatrně lepší výsledky, než skupina aplikující chlad.
Data získaná z vizuální analogové škály nám ukázala, že největší bolest vytrpěli účastníci v kontrolní skupině (1), což značí, že ze subjektivního hlediska je vynechání potréninkové léčby bolestivých svalů tou nejhorší variantou.
Nejmenší bolest vytrpěli účastníci obou skupin aplikujících bezprostřední léčbu. Nepatrně menší bolest pociťovali účastníci ve skupině aplikující chlad.
Chlad a teplo aplikované okamžitě po cvičení dopadlo nejlépe i z hlediska objektivních hodnot myoglobinu (nepatrně lépe si vedla skupina aplikující bezprostřední teplo).
Potenciálně nejlepší varianta:
Střídání léčby teplem a chledem v rekonvalescenci po zranění:
Bezprostředně po zranění je doporučována 20minutová léčba chladem (např. pytlík s ledem), a to vzhledem ke své schopnosti stimulovat kožní receptory a přimět vlákna sympatického nervového systému k vazokonstrikci, což způsobí zmírnění otoku a zánětu. Po přiložení pytlíku z ledem zůstávají povrchové tkáně chladnější až po dobu 4 hodin (Cochrane). Chladivý efekt může taktéž zmírnit případnou svalovou bolest.
Termoterapie dokáže zvýšit teplotu tkání, což způsobí zvýšení průtoku krve, pružnější svalstvo, lokální vazodilataci (tím pádem i zvýšený průtok krve ve svalu) a sníženou křečovitost svalstva. Zvýšený průtok krve následně pomáhá urychlit vylučování odpadních látek (např. iontů vodíku a oxidu uhličitého).
V současné době věříme, že střídání chladu a tepla je v průběhu rekonvalescence prospěšné. Důkazy naznačují, že střídání chladu a tepla pomáhá především v akutní fázích.
Střídání chladu a tepla na jedné straně způsobí vazokonstrikci v oblasti zranění a na druhé straně zmírní otoky. Ačkoliv je zapotřebí další výzkum, zdá se, že jsou léčbou aktivovány rekuperační a fyziologické mechanismy, které urychlují zotavení (Cochrane, 2004).
Při střídavých chladných a teplých koupelích je nejčastěji užíván poměr 3:1 nebo 4:1 (3 až 4 minuty tepla a 30 až 60 sekund chladu).
Teplota teplé koupele bývá mezi 37 až 47 stupni Celsia (98,6 až 109,4 stupňů Fahrenheita). Teplota chladné koupele bývá mezi 12 až 15 stupni Celsia (53,6 až 59 stupni Fahrenheita).
Celkově koupel trvá 20 až 30 minut a bývá opakována dvakrát denně (Cochrane).
Je důležité podotknout, že léčba střídáním chladu a tepla by měla být vždy zakončena chladnou fází, a to z důvodu podpory vazokonstrikce.
Vzhledem ke zvyšování intenzity běžných cvičebních programů (např. HIIT) a všeobecné povaze profesionálního sportu je pravděpodobné, že budoucí studie dokáží naleznout ideální poměr a teplotu pro optimální rekuperační a uzdravující vlastnosti výše popsané léčby.
Reference:
Originální článek v angličtině: ZDE
Petrofsky, J.S., Kowailed, I.A., Lee, H. et al. (2015). Cold vs. Heat after exercise--Is there a clear winner for muscle soreness. Journal of Strength and Conditioning Research, 29(11), 3245-3252.
Cochrane, D.J. (2004). Alternating hot and cold water immersion for athlete recovery: a review. (2004). Physical Therapy in Sport, 5, 26-32.
Cochrane, D.J. (2004). Alternating hot and cold water immersion for athlete recovery: a review. (2004). Physical Therapy in Sport, 5, 26-32.